Znovu jsme zvolili cestu autovlakem na Slovensko. Dále už po vlástních kolech přes hranice až na Ukrajinu. Absolvovat kontrolu na ukrajinských hranicích nám zabralo asi 4 hodiny – nečekali jsme až takto rozsáhlou byrokracii. Pak už naštěstí cesta ubíhala rychle. Putování po horských hřebenech nám opět vyrážela dech. Ta příroda, ty výhledy, ta volnost a zároveň sounáležitost s partou kamarádů - to je proč to za všechnu tu námahu a přípravy vždycky stojí.
Co naše auta?
Byl hrozně znát ten rozdíl mezi Toyotou a Ladami. Tam kde Nivu musíte točit v otáčkách, aby měla alespoň nějaký krouťák a dokázala se dostat přes nerovnosti, to Toyota přejede na volnoběh s naprostou suverenitou. Naopak na kluzkém kopci Niva vyskáče jako kamzík a na toyotě jsou kila navíc znát. Sečteno podtrženo - Toyota je jiná liga, ale víc adrenalinu si užijete v Nivě. A co opravy? Oproti minulému roku už toho nebylo tolik, zato jsme museli řešit malou generálku motoru u jedné Nivy. Naštěstí na Nivy mají na Ukrajině díly snad v každé vesnici a také v každé vesnici najdete někoho s dílnou.
Suma sumárum
Příroda na Ukrajině byla opět uchvacující. Lidé milí a ochotní, tedy až na výjimku, kdy v sobě mají hodně vodky a přestanou být tolik vstřícní. Hodně jsme toho najezdili i po silnicích a tak nutno dodat, že místy je to spíš soustava děr prokládaná kousky asfaltu. To vše k tomu ale patří. Opět to uteklo hrozně rychle a snad se někdy na Ukrajinu opět podíváme.Komu chceme poděkovat
Opět bychom chtěli poděkovat těmto firmám: